Jdi na obsah Jdi na menu

Proč se neadří pražské burze

26. 1. 2015

Poslední měsíc roku znamenal pro domácí trh indexově propad o 6%. Úvod roku zatím přílišné nadechnutí nepřináší. Blížící se období reportů hospodářských výsledků, které odstartuje 23. ledna Unipetrol či 27. 1. VIG, by mohlo výkonnost přeci jen začít vylepšovat. Výsledky totiž dále napoví o očekávaných výplatách dividend v tomto roce.

foto

Pražská akciová burza, Burzovní palác - ilustrační foto. ČN Vilém Kolomazník

České akcie
Jiří Zendulka, BH Securities
Poslední měsíc roku znamenal pro domácí trh indexově propad o 6%. Úvod roku zatím přílišné nadechnutí nepřináší. Blížící se období reportů hospodářských výsledků, které odstartuje 23. ledna Unipetrol či 27. 1. VIG, by mohlo výkonnost přeci jen začít vylepšovat. Výsledky totiž dále napoví o očekávaných výplatách dividend v tomto roce.
Právě zmiňované akcie VIG by po loňském více než 8% zvýšení dividendy měly v tomto směru přinést další vylepšení, přestože již ne tak výrazné. Očekáváme navýšení o 5 centů na 1,35 EUR/akcii, což v kontextu oslabující koruny investici meziročně ještě více zatraktivňuje. Zatímco v předchozích reportech jsem zmiňoval již akcie VIG jako krátkodobě neatraktivní, když se vyšplhaly na 5letá maxima 1090 Kč, oddech k hranici 1000 Kč již začíná opět nabízet zajímavou investiční příležitost. Očekávaný dividendový výnos se přibližuje zajímavějším 4%.
Z hlediska tohoto indikátoru se pro nejbližší týdny kromě akcií PHILIP MORRIS stále hlavním koněm zdají především akcie Komerční banky. Titul, který tradičně dokáže v lednu zamířit na jih, následně s blížícím se rozhodným datem na dividendu směřuje výše. Vzhledem k tomu, že letos banka nejspíše akcionářům přerozdělí nejvíce zisku ve své historii (odhadujeme 300 Kč/akcii), lze znovu predikovat pozitivní vývoj, když navíc ziskové hospodaření banky by letos mělo zůstat přinejmenším stabilní.
Zatímco poslední finanční titul ERSTE, vzhledem k očekávané loňské rekordní ztrátě, letos dividendu akcionářům s největší pravděpodobností nenabídne, zůstávají z hlavních titulů v tomto ohledu zajímavější prakticky jen akcie ČEZ. Titul však nyní spíše zachraňuje firemní pokles investic a očekávaný nárůst cash flow umožňující rovněž vyplatit větší podíl zisku. Naděje, že ČEZ zachová dividendu na 40 Kč, stále žije. Otázkou je budoucnost, když ceny elektřiny marně hledají dno. Zatímco v průběhu loňského roku se zdálo, že by v regionu mohly mít své nejhorší za sebou, přelom roku přinesl vystřízlivění. Přestože ČEZ zatím nezveřejnil, za jakou cenu prodal svou celou letošní produkci, lze očekávat, že meziročně přinejmenším o 10% levněji. Navíc prodeje pro rok 2016 zatím vypadají na další zhruba obdobný pokles. Když vezmeme v potaz, že každé jedno euro na MWh prodané elektřiny znamená pro firmu zhruba1,5 mld. Kč na provozním zisku, pohled na tržní ceny do budoucna rozhodně optimismus akcionářům nepřináší. Například pro následující rok se nyní v Německu ceny pohybují u hranice 32 EUR/MWh. Pro srovnání loňskou produkci přitom ČEZ vyprodal za více než 44 EUR/MWh.

Zahraniční trhy
Jiří Šimara, CYRRUS
Centrální banky nadále hlavním hybatelem kapitálových trhů
Obchodování v letošním roce se vyznačuje o poznání vyšší volatilitou, než jaká byla patrná v roce 2014. Průměrný denní výkyv akciového indexu S&P 500 je prozatím přes 0,9%, přičemž v roce loňském to bylo pouze 0,5%. Po letargickém období jsme pravděpodobně znovu vstoupili do fáze rostoucí volatility.
Příčinou této změny je podle mého názoru blížící se termín zvýšení úrokových sazeb v USA. Letos by měl Fed poprvé od roku 2006 přikročit k tomuto restriktivnímu opatření. Obavy kapitálových trhů jsou z historického pohledu poměrně na místě vzhledem k tomu, že v drtivé většině případů bylo zvyšování úrokových sazeb Fedem předzvěstí brzké recese.
O tom, jestli se bude historie opakovat, rozhodne samozřejmě až budoucí vývoj. Prozatím je nadále platný výhled, v rámci něhož ekonomika v USA posílí o 3% v letošním roce a další 2,9% růst by si měla připsat v roce 2016. Tak silný růst by měl dále podpořit pracovní i nemovitostní trh, což v konečném důsledku bude znamenat i vzpruhu pro nejen tamní akciové indexy.
Zvýšená volatilita se neprojevuje jen na zámořských trzích, ale také na burzách v Evropě. Zde jsou ovšem hlavním tématem spekulace ohledně další intervence Evropské centrální banky. Již v příštím týdnu by měl Mario Draghi představit nový program monetárních stimulů, v rámci nichž by měla centrální banka začít s odkupem vládních dluhopisů. Další zdržení v oznámení tohoto měnověexpanzivního nástroje by bylo pro akciové trhy jednoznačným zklamáním, stejně tak i nepřesvědčivý objem tohoto nového programu.