Jdi na obsah Jdi na menu

Ropovod Jižní Prod nebude kvůli obstrukci Bulharska

Ruský prezident Vladimír Putin včera na tiskové konferenci v Ankaře uvedl, že projekt plynovodu Jižní proud nemůže dost dobře pokračovat, protože Rusko neobdrželo souhlas k pokládce roury na dno Černého moře ve svrchovaných vodách Bulharska.

Vláda v Sofii už počátkem června na žádost Evropské komise pozastavila přípravné práce plynovodu v reakci na březnové připojení ukrajinského Krymu k Rusku.

Rusko tak zastavilo výstavbu plynovodu Jižní proud - projektu, do kterého Gazprom vložil přes pět miliard dolarů a jež by uspokojil 15 procent evropské poptávky. Prezident Putin řekl, že to byla volba Evropy, nekupovat plyn z Ruska, ale že odbyt si Rusko pro něj vždycky najde. Mj. i ve zkapalněné formě. Nyní bude plyn směrovat na jih a na východ, a dál se uvidí, uvedl V. Putin.

Pikantní přitom je veřejné doporučení V. Putina na adresu Bulharska: řekl, aby jeho vláda na Evropské unii požadovala náhradu škod vzniklých zákazem účasti na výstavbě plynovodu South Stream:

"Pokud bylo Bulharsko zbaveno možnosti chovat se jako svrchovaný stát, ať aspoň žádají na Evropské komisi peníze za ušlý zisk. Jen přímé výnosy z tranzitu by bulharské státní pokladně přinesly ročně nejméně 400 milionů eur," uvedl Putin.

Šéf Gazpromu Alexej Miller v průběhu dne oznámil, že Rusko se s Tureckem dohodlo na výstavbě jiného podmořského plynovodu s kapacitou 63 miliard krychlových metrů ročně, (stejnou, pro jakou byl projektován plynovod South Stream), ale po území Turecka. Gazprom o tom podepsal merandum s tureckou partnerskou společností Botas.

Bylo rovněž oznámeno, že Rusko snižuje pro tureckého odběratele od ledna příštího roku cenu plynu o šest procent. Ankara tak má šanci za ruský plyn postupně platit cenu srovnatelnou s Německem.
Turecké ministerstvo energetiky ale dnes oznámilo, že bude usilovat o slevu až patnáctiprocentní.

Putin a Erdogan jednotní v kritice politiky USA

Na oficiální státní návštěvu do Turecka přicestoval ruský prezident V. Putin 1.prosince. V Ankaře vedl jednání s tureckým prezidentem R. Erdoganem.

Ukazuje se, že politici sice mají různé názory na řadu mezinárodních otázek, ale oba aktivně kritizovali USA za zasahování do vnitřních záležitostí jiných států. Podrobnosti - Egor Piskunov korespondent RT :



´Naším cílem je dosáhnout v roce 2020 obrat vzájemného obchodu 100 mld. dolarů. Dnes je taková politická vůle´, řekl prezident R. T. Erdogan na tiskové konferenci po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.´
Jak dodal nejvyšší představitel Turecka, členské země NATO, obrat vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi v roce 2013 dosáhl 32 miliard dolarů.

Podle RT.ru, RIAN.ru, NTV.ru, ČTK

Mezitím se západní média ptají: Založí Putin a Erdogan protizápadní svazek?


Ruská federace a Turecko podepsaly osm společných dokumentů

V Ankaře se konalo 5. zasedání Rady pro spolupráci na nejvyšší úrovni mezi Ruskou federací a Tureckou republikou. Ruskou delegaci vedl prezident Vladimir Putin a tureckou – prezident Tayyip Erdogan. Předchozí, 4. zasedání rady probíhalo 22. listopadu 2013 v Petrohradě.


Kromě memoranda o porozumění mezi Gazpromem a tureckým koncernem Botas, bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi Ruskou energetickou agenturou pro energetiku a ministerstvem energetiky Turecka v oblasti energetické účinnosti, úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů energie.

posledních 10 let se Rusko snažilo vysvětlit, že bez ruska ev. bude mít ztráty.
Nyní Putin říká, dobře, zkuste žít bez Ruska sami.

Dalším dokumentem je Memorandum o porozumění mezi Rosatomem a ministerstvem energetiky Turecka o výchově a vzdělávání odborníků v jaderném průmyslu a souvisejících odvětvích. (V Rusku nyní studuje 200 mladých lidí z Turecka - pozn. edit).

Vedle podpisu protokolu 13. zasedání Společné rusko-turecké mezivládní komise o obchodní a hospodářské spolupráci, bylo parafováno společné prohlášení ministrů ekonomiky Ruské federace s Turecka o podpoře obchodu a hospodářské - investiční spolupráci mezi oběma zeměmi.

Podepsáno bylo Memorandum o porozumění ve sféře malého a středního podnikání mezi ministerstvy pro hospodářský rozvoj Ruska a národní organizací pro Rozvoj a podporo malých a středně velkých firem v Turecku.

Strany rovněž podepsaly memorandum o porozumění mezi ministerstvy práce a sociálních věcí obou zemí o spolupráci ve sféře práce, sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Ještě jedna dohoda byla podepsána mezi Ruskem a Tureckem - o vzájemné právní pomoci v trestních řízeních a o vydání odsouzených.

Podle tiskové služby ruského prezidenta je Turecko podle významu druhým největším zahraničně obchodním partnerem (po Německu).

Na druhé straně, se Turecko (podle objemů) nachází na sedmém místě v ruském zahraničním obchodě. V roce 2013 činil vzájemný obrat 32,7 mld. dolarů a očekává se, že v roce 2014 se má vzájemný obchod zvýšit o 0,5%. (Za prvních devít měsíců dosáhl 23,7 miliard dolarů).

Celkový objem akumulovaných ruských přímých investic v Turecku je 1,7 miliardy dolarů a Tureckých investic v Rusku - 1 miliarda dolarů.

Podle listu Komsomolskaja Pravda přeložil Václav Prokůpek